Web for amplifier magician
Get Adobe Flash player

Rozdělení zesilovačů podle použitých prvků:

1) Lampový (elektronkový) – teorie zde

2) Tranzistorový – teorie zde

3) Hybridní – teorie zde

3) Integrovaný- teorie zde

4) S emitorovými sledovači (dobuzování tranzistory, třída AB) – teorie zde

5) Spínané (Digitální) – třídy D, T ,S – teorie zde

Tady je k nahlédnutí nejjednoduší blokové schéma zesilovače:

blokove-sch

Teplovodivá izolace
U polovodičů se vyskytuje další problém a tím je chlazení. Protože každý výkonový polovodičový prvek, trantistor nebo IO, odevzdává ztráty v podobě tepla, musí být přišroubován na hliníkový chladič přes izolační podložku. Na nevodivé folii je také rozdíl, každá má jiný telotní odpor. Nejčastější jsou slídové které mají asi 0.8K/W, další jsou silikonové ty mají cca 0.4K/W, keramické 0.3K/W a specilály kaptony, neboli kaptonové podložky, které mají nejmenší odpor a to 0.07K/W.

teplo_vodivost

Třídy zesilovačů

Třída A
Zesilovač ve třídě A pracuje jednočinně, tzn. že tranzistory nebo vůbec všechny prvky zpracovávají obě poloviny signálu, jak plusovou, tak i mínusovou. Koncový stupeň má poměrně velký klidový proud, proto má poměrně malý hudební výkon a velký příkon. Díky velkému klidovému proudu má však zesilovač téměř nulové zkreslení, ale díky klidovému proudu se koncové tranzistory ohřívají a zesilovač je tedy náročný na chlazení. Proto se tento typ zesilovače používá jen málo.

Třída B
Zesilovač ve třídě B pracuje opačně než třída A, dvojčinně, tzn. že tranzistory a všechny prvky zpracovávají jednu polovinu signálu, buď plusovou nebo mínusovou. Koncový stupeň má nulový klidový proud, proto má poměrně velký hudební výkon, který se rovná příkonu. Díky klidovému proudu má však zesilovač větší zkreslení a koncové tranzistory se neohřívají, zesilovač je tedy méně náročný na chlazení. Nevýhodou je ale v tomto případě zkreslení, proto se zesilovač používá, sice více než třída A, přesto ale málo.

Třída AB
Tato třída je komromisem mezi třídami A a B. Konstrukčně je zesilovač stejný, jako zesilovač v třídě B, s tím rozdílem, že třída AB má zavedený malý klidový proud. To znamená, že tyto zesilovače nevykazují tak velké přechodové zkreslení, jako třída B. Třída AB také není tak energeticky náročná jako třída A. Z těchto důvodů se staly zesilovače třídy AB velice oblíbenými, většina lineárních zesilovačů pracuje právě v této třídě.

Třída C
Pro NF aplikace se tato třída nepoužívá. Tyto zesiky se používaji ve VF technice, vysílače AM a FM.

Třída D
“Déčka” nepracují v linearní soustavě, protože používají techniku pulzně šířkové modulace. Pro tuto třídu vznikl název “digitál”. Výhod této konstrukce je především účinnost, která je kolem 80%. Pro srovnání A třída má kolem 30%, když hodně a B třída kolem 50%. Zesilovače třídy D nevykazují takové množství tepla, jsou proto daleko menší. Ovšem jejich zkreslení a frekvenční charakteristika není v některých případech zrovna šťastná.

Třída G
Třída G je zesilovač třídy AB s tím rozdílem, že má připínané napájecí napětí. Napájecí napětí není stálé, ale podle potřeby se ve stupních mění. To znamená, že pokud je výstupní výkon malý je i napájecí napětí malé, pokud se výkon zvýší do určité úrovně, připne se skokově vyšší napětí. Výhodou je menší teplotní ztráta tranzistorů, tím i menší chlazení a tím pádem i menší zesilovač.

Třída H
Tato třída pracuje na stejném principu jako třída G s tím rozdílem, že napájecí napětí není připojováno skokově, ale přesně sleduje velikost vstupního signálu. Tím je zaručena potřebná výše napájecího napětí pro aktuální výstupní výkon. Výhodou je ještě vyšší účinnost než u třídy G. Osobně mám tento typ nejraději.

Třída S
Zesilovač třídy S je také digitální, ale má vychytávky navíc. Nepotřebuje na výstupu LC filtr pro odstranění spínací frekvence. Jsou to tzv. Digital filterless zesilovače.

Třída T
Toto označení začala používat firma Tripath. Tyto zesilovače pracují jako třída D, ale mají vylepšenou technologii řízení. Výsledkem je účinnost až 90% a perfektní zvukové vlastnosti.

Zdroj: wikipedia